Jak jsem darovala krev

27. june 2017 at 17:22 | Ali |  Téma týdne
Opět se hlásím po delší době a chtěla bych se s vámi podělit o mé první zkušenosti s darováním krve. Zde je pár informací, které by vás mohly zajímat, pokud si také pohráváte s myšlenkou, že půjdete darovat krev. Jen do toho, nic na tom není. :) Ale po pravdě, bála jsem se hrozně moc.
1) Nejdůležitější je být a cítit se na 100% zdráv. Člověk musí znát svůj zdravotní stav a chovat se tak, aby nebyl důvod se něčeho obávat. (Promiskuita, drogy, špatná hygiena...)
2) Zašla jsem si na transfuzní stanici, kde se mi koukli na žíly a dali mi formulář pro obvodního lékaře. Následně jsem byla poslána ke svému obvoďákovi a ten mě prohlédl a vypsal potvrzení, že jsem vhodným dárcem krve.
3) Vrátila jsem se na transfuzní stanici a odevzdala jsem vyplněný formulář. Následně jsem se domluvila na termínu prvního darování krve.
4) Den odběru: V předem domluveném termínu jsem se dostavila na transfuzní oddělení a byla jsem se vším seznámena. Vyplnila jsem dotazník, ve kterém byly otázky ohledně mého zdraví a života. Šla jsem se zaregistrovat a řekla jsem, že jsem prvodárce a jsem omdlévací typ. Sestřička byla milá a uklidnila mě. Pak už jsem se tolik nebála. Dostala jsem svou kartu, kterou jsem později dala sestřičkám, které mi vyšetřily krevní obraz a krevní skupinu.(Píchly mě do prstu. Au!) Pak jsem šla za doktorem, se kterým jsem probrala svůj zdravotní stav, změřil mi tlak a teplotu. Všechno bylo v pořádku, tak mě poslal do odběrové místnosti.
Zeptali se mě, jestli chci jít na pravou, nebo levou ruku. Na levé ruce mám hezčí žílu, tak jsem šla na levou. Posadila jsem se do křesla a sestřička mi důkladně odezinfikovala ruku. Potom vytáhla transfuzní set (vak a jehlu). Jehla byla poměrně široká, ale bolelo to úplně stejně, jako kdyby to byla obyčejná jehla. Jen to štíplo.
Při odběru jsem sice třikrát omdlela, ale to jsem taky čekala. Hned se kolem mě všichni seběhli, upravili mi křeslo na lůžko a hned jsem byla zase v pořádku. Po odběru mi pořádně stlačili ránu obvazem, protože ta ranka je přeci jen větší, než po normálním odběru a šla jsem se do jídelny pro dárce najíst. Dostala jsem výbornou klobásu, kafe a čokoládu a jako prvodárce i odznáček s "kapkou krve".
Po odběru jsem byla trochu unavená, ale to je prý běžné. Dárce má v den odběru nárok na placené volno. Ještě bych chtěla zmínit, že při jednom odběru se odebírá přibližně 500ml krve, ale stojí to za to! Člověk má pak dobrý pocit, že udělal dobrou věc, a že možná zachrání někomu život. :)
 

Where to go next

Advertisement