Jednou nám bude líp

16. april 2016 at 20:54 | Ali |  Téma týdne
Jednou jsi dole, jednou nahoře. Ve špatných časech se člověku nechce věřit, že jednou se nad danou situací bude smát, nebo na ni zapomene úplně. Smutek je jedna z nejhorších, avšak běžných věcí, která nás v životě múže potkat. Máme v podstatě jen dvě možnosti. Buď se budeme dále utápět ve smutu, náš život bude černobílý, nudný a bolestivý. Budeme neustále přemýšlet nad tím, co nás trápí a postupně se úplně uzavřeme do sebe. Budeme trpět depresemi a život se stane spíše utrpením. Nebo si můžeme narovinu říct, že pokud se sebou něco neuděláme, nezačneme chodit do společnosti a nezačneme si opět užívat života, můžeme dopadnout špatně(viz. první možnost).
Jsme-li smutní, napadají nás smutné myšlenky. Nedokážeme si přiznat, že tato zloba je jen a pouze uvnitř naší mysli. Ano, může se dít něco strašného, rozchody, úmrtí, ztráta přátel. To všechno je opravdu k pláči, ale nic nesmí trvat věčně. Nesmíme se trápit dlouho. Ubližujeme tím sobě, ale i blízkým, kterým na nás záleží. V některých případech je lepší vyhledat psychologa a pořádně si s ním o našem problému a trápení promluvit. Sama jsem párkrát psychologa navštívila a pokaždé jsem od něj odcházela s novou nadějí a úsměvem na tváři.
Co se týče lidí, tak lidé do našich životů přichází, ale mohou i odejít. Vždycky ale příjdou noví, možná i lepší, kteří nám mohou pomoci zapomenout na ty, kteří nám ublížili a opustili nás. Každá mince má dvě strany a všechno zlé může být k něčemu dobré. Pokaždé, když se spálíme a trpíme, získáme cenné zkušenosti. Postupně se učíme to, co je pro nás v životě opravdu důležité.
Život není perfektní, ale stojí za to. Nedovedu si představit možnost, že bych tu nebyla. Že bych nepoznala nikoho ze své rodiny, ze svých přátel i nepřátel. Ten pocit prázdnoty mě děsí víc, než smutek. Smutek jednou zkončí, ale prázdnota je prostě ,,prázdná". Nevím, jestli chápete, co tím chci říct. Každý to může pojmout po svém. Ani můj život není perfektní. Taky jsem si prošla spoustou ošklivých věcí, ale stále jsem tu a teď se cítím opravdu skvěle! (,,Musím zaklepat"). Rozešla jsem se s přítelem, přišla jsem o kamarády, ačkoliv dnes už vím, že se o kamarády nejednalo, umřely mi dvě blízké osoby, ve škole jsem si zažívala teror v nemocnici, protože jsem to nezvládala psychicky v nemocnici. Všechno jsem to zvládla a posunulo mě to mnohem dál, než jsem předpokládala. Našla jsem pár přátel, kterým opravdu věřím a mám je opravdu ráda. Po dlouhé době se cítím šťastná. Učinila jsem spoustu významných rozhodnutí a nelituji jich. Je fascinující pozorovat, jak se člověk dává znovu dohromady. Jak se z trosky a hromádky neštěstí stává silný a veselý člověk. A to já jsem.
Pokud se trápíš a nevíš, co dál, nevěš hlavu. Každá bouřka jednou odejde a po dešti vysvitne slunce. Hlavně musí člověk chtít, protože nikdo jiný to za něj nevyřeší. Nečekej na zázrak a chop se každé příležitosti, která ti může vyčarovat úsměv na tváři, protože úsměv sluší každému.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Sčítání návštěvníků

Klik 100% (55)

Comments

1 S-hejvi S-hejvi | Web | 17. april 2016 at 9:19 | React

Máš naprostou pravdu, nějak bylo, nějak bude :))

2 E. E. | Web | 17. april 2016 at 9:37 | React

Vždycky je nějaká naděje a po krušných časech přijde i sluníčko.
Hlavní je, že jsi se z toho dostala a je z tebe teď usměvavá slečna:-)

3 Alternative-Daria Alternative-Daria | Web | 17. april 2016 at 11:15 | React

Tos napsala tak úžasně.
Kort tu část o tom, že každý smutek jednou přejde a že je lepší to, než prázdnota.
Pro mě je strašne těžký vyrovnat se s tím, že mi jednou umře mamča, děsí mě to a bojim se, ale bohužel,bohudík, to už je prostě přirozenej chod věcí v životě. Všichni chtějí žít věčně, nikdo nechce umřít sám.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement