Noční můra? Ne, příběh

3. april 2016 at 11:41 | Ali
Zdravím,
dnes bych se s Vámi chtěla podělit o takový krátký příběh, který se mi dnes v noci zdál. Skoro bych řekla, že by to mohl být až scénář k nějakému filmu. Je to trochu mišmaš, ale takové hold sny jsou. Jednu chvíli jste se svou rodinou a okamžik na to Vám společnost dělá parta přátel. Tak jdeme na to.


Začalo to tím, že jsem se svou rodinkou seděla v chatce někde na dovolené, opravdu Vám nepovím kde, protože to sama nevím. Venku bylo pěkně, akorát foukal vítr, který nám mlátil do okenic, ale jinak se nic zvláštního nedělo. Rozhodla jsem se jít ven, trochu se projít. Šla jsem do hospůdky poblíž toho neznámého kempu, kde byla puštěná televize. Objednala jsem si hranolky s kečupem a čekala jsem, než mi je kuchařka donese. Přitom jsem sledovala televizi, ale najednou bylo vysílání přerušeno. Reportérka se omluvila a sdělila nám neobvyklou, trochu strašidelnou zprávu. Blížil se k nám hurikán, který byl údajně tak silný, že ničil celá města a nebylo před ním úniku. Hranolky jsem nechala hranolkama a utíkala jsem zpět do chatky za svou rodinou. Oznámila jsem jim, co se děje, ale všichni dělali jako by nic. Vůbec mi nevěřili.
Slyšela jsem, jak vítr přidává na intenzitě a naléhala jsem na ně, že musíme pryč. Dovedla jsem je k hospůdce, kde už nikdo nebyl, všichni utíkali pryč, stejně jako předtím já, aby zachránili své rodiny. Na dveřích bylo napsáno: "Z důvodu nepřízně počasí zavřeno". Už mi věřili a šli jsme sbalit věci. Když jsme byli připraveni odjet, zjistili jsme, že naše auto je pryč. Opravdu nevík, kam zmizelo. Prostě tam nebylo. Utíkali jsme směr k moři a pozorovali jsme, jak se hurikán blíží. Bylo to děsivé. Utíkali jsme směr do vesnice, ale bez navigace jsme absolutně nevěděli, kam jdeme. Hurikán už byl opravdu blízko a my se neměli kam schovat. Jediná možnost byla přeplavat řeku ustící do moře. Byl tam celkem proud, ale byla to naše jediná naděje. Skočili jsme do řeky a plavali. Šance byla mizivá, ale tak nějak jsme se dostali na druhou stranu. Většina doplavala v pořádku, ale tatínka kousl do achilovky žralok. Naštěstí jsme ho vytáhli nahoru, ale rána byla hodně velká. Ošetřili jsme mu to kusy oblečení, ale bylo to jen provizorní.
Když jsme tak seděli na druhé straně, všimli jsme si, že se k nám blíží něco velkého. Mělo to hřívu a obrovské tlapy. Čím to bylo blíž, tím nám bylo jasnější, oč se jedná. Byl to lev, ale nevypadal, že by nám chtěl ublížit. Bála jsem se, že přišel, proto, že cítil krev, ale nic nám neudělal. Asi byl rád, že vidí živé bytosti. Od té doby nám dělal na naši strašidelné výpravě společnost. Spíš nás tak trochu vedl, protože jeho orientační schopnost v přírodě byla přeci jen větší, než ta naše. Šli jsme tedy za ním a brzy jsme objevili válečný kryt. Vlezli jsme dovnitř a čekali, co se bude dít.
Opravdu přišel obrovský hurikán a přinesl s sebou menší brášky. Nepřišel jen hurikán, ale spolu s ním i dvě tornáda. Možná jich bylo víc, ale tyto dvě jsem viděla škvírou v okně. Trvalo to hodiny a hodiny. No a pak? Pak jsem se probudila.
No nenaštve to? Zajímalo by mě, jak by to dopadlo, ale to se už asi nedozvím, protože sny moc neovlivním a navíc se mi nikdy nezdá jeden sen vícekrát. Je to opravdu magořina, ale nevidím důvod, proč se nepodělit.
zdroj: gifmania.com
A já se ptám: Zdál se Vám v poslední době nějaký hodně dobrý sen, který Vás donutil přemýšlet a utkvěl Vám v paměti?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 fantasyworldwithadel fantasyworldwithadel | Web | 3. april 2016 at 12:54 | React

Páni, máš vážně dobrý sny. Mě se v jednom kuse zdají fantasy sny a nebo tak moc reálný sny, že když se probudím píšu kamarádům jestli se to náhodou nestalo:D

2 Natálie Natálie | Web | 3. april 2016 at 20:24 | React

teda nic pěkného no.. :/

3 E. E. | Web | 5. april 2016 at 15:41 | React

To byl teda sen. Já bych se hrůzou probudila možná už v průběhu snu a dál už nespala.
Já si třeba sny dost často nepamatuji a nebo pouze záblesky. Ovšem stále dokola se mi zdají sny o jedné osůbce. :-)

4 sleepywolf sleepywolf | Web | 7. april 2016 at 19:49 | React

I já nesnášim, když se probudím a sen už neodkoukám :D můj přítel když se probudí, tak řekne " musím ten sen dokoukat" a normálně kolikrát usne a fakt to dokouká :D , ale mě se většinou zdají sny který nemají hlavu ani patu :D

5 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 9. april 2016 at 15:11 | React

V paměti mi utkvělo mnoho snů a některé jsem napsala ve stylu příběhu na blog podobně jako ty. :) Napsala jsi to fakt pěkně.. úplně jsem to viděla tvýma očima.. a dostala chuť na hranolky. :D Také mě někdy štve, že nevím, jak by to skončilo, protože musím vstát. :/

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement